Po odchodu dvou mojich opor na konci minulé sezóny jsem se začal poohlížet po nějakých posilách; nakonec jsem podepsal Kamerunského obránce Rigoberta Songa z Galatasaray Istambul za 1,5 milionu eur a dva útočníky: Nizozemce Arjena Robbena z Chelsea, který přišel zadarmo a Portugalec Cristiano Ronaldo, který přišel z Evertonu za 16,9 milionu eur, prodal jsem akorát Soncka do Victorie za 4,4 milionu eur.
Tento rok jsem se do Ligy mistrů probojoval přímo a byl mi přidělen Sportling Lisabon, Hannover96 a Arsenal Londýn. Po prvních třech zápasech jsem byl se 2 body na 3. místě tabulky společně s Hannoverem o bod za Sportlingem. Skupinu vedl se 7 body Arsenal. Do odvetných utkání jsem ale vletěl jako vytržení ze řetězů: Po výhrách v Hannoveru 4:1, na Arsenalu 2:0 a doma se Sportlingem 4:2 jsem nakonec celou skupinu vyhrál a společně s Arsenalem tak postoupil do osmifinále. V lize jsem mohl přezimovat v klidu, jelikož jsem jí vedl z docela slušným náskokem.
Během zimní přestávky jsem posílil kádr o další 3 hráče: Německého útočníka Benjamina Lautha z Hamburgu za 7,5 milionů; anglického záložníka Hargreavese také z Hamburgu, který mě stál 10,7 milionů eur a dalšího Angličana Ashleyho Colea z Arsenalu, ten mě stál 12,8 miliónů eur.
Na jaře jsem se v osmifinále utkal s Panathinaikos Atény a po prohře 0:1 a remíze 1:1 jsem se do čtvrtfinále nedostal. Náladu jsem si spravil vítěstvím v poháru, kde jsem porazil ve finále Žižkov 3:1. Pohár jsem tak vyhrál již popáté v ředě! V lize jsem se postupně svým soupeřům vzdaloval a nakonec o 14 bodů vybojoval šestý titul mistra ligy za sebou.
Na konci sezóny jsem se rozloučil s Diázem Gonzálesem. Kariéru ukončili Santiago Solari a Sebastian Veron.